 |
|
|
 | Komunikace mezi klientem a serverem a síťové protokoly | Registrace vzdáleného serveru u klienta |  |
Každý počítač komunikující protokolem IP (TCP či UDP) má svou IP adresu zapisovanou jako 4 čísla oddělená tečkami, například "194.196.210.54". IP adresa je buď statická - pevně nastavena na počítači - nebo je přidělována dynamicky jiným počítačem, který je v síti pověřen tímto úkolem (např. DHCP server). Databázový server, který poskytuje služby i mimo lokální síť, musí mít statickou IP adresu. IP adresa klienta nehraje roli, kromě případu, kdy se používá filtrování IP adres.
V případě problémů s připojením na server klient může ověřit funkčnost komunikace protokolem IP pomocí tlačítka Ping v dialogu Vlastnosti spojení na server. Test spuštěný tímto tlačítkem je obdobou utility PING.
Klient spuštěný ve Windows bez udání serveru osloví všechny počítače v lokálním segmentu sítě (nikoli v celém Internetu), zda na nich neběží 602SQL server na standardním portu. Pokud ano, přidá značku běžícího severu a jeho jméno vytvořené z IP adresy a jména do seznamu serverů na Řídicím panelu.
Klient také průběžně oslovuje registrované servery a z jejich případných odpovědí pozná, že daný server běží a přijímá požadavky. Běžící server je v seznamu označen barevnou značkou.
Obě tyto aktivity mohou narušovat bezpečnostní pravidla v dané síti a lze je proto vypnout v okně Komunikační vlastnosti klienta v Lokálním nastavení klientského prostředí.
Komunikace klientů a serveru s protokolem IP využívá 2 po sobě jdoucí čísla portů (UDP i TCP). Standardně jsou to čísla 5001 a 5002 (replikace ve verzi 8 používala též port 5003). Pokud by tato čísla byla obsazena jiným programem nebo pokud je třeba na jednom počítači spustit více SQL serverů, pak je třeba serveru přidělit jiná čísla a tato čísla také zaznamenat u všech klientů, kteří se na tento server budou připojovat. Podrobnosti - viz Přehled portů při komunikaci s 602SQL serverem
Číslo portu, na němž bude server nabízet klientům své služby, je uloženo mezi vlastnostmi serveru (vlastnost IPPort). Je třeba jej proto nastavit pomocí dialogu Protokoly a porty (přístupné ze složky Systém). Není-li vlastnost zadána, čte se číslo portu z registru Windows nebo souboru /etc/602sql na Linuxu (obvykle je zde údaj zadán při vytváření databáze kvůli prvnímu spuštění). Není-li hodnota portu ani zde, použije implicitní číslo portu 5001/5002.
Informace pro klienta, na kterém čísle portu má hledat server, je uložena v dialogu Vlastnosti spojení na server (přístupné z popup menu u nepřihlášeného serveru). Pouze při nastavení stejných čísel na obou stranách se klient bude schopen připojit na server.
Některé počítače mají více než jednu IP adresu. Není-li specifikováno jinak, SQL server nabízí své služby na všech IP adresách počítače, na němž běží. To znamená, že klient se připojí na server, ať použije kteroukoliv z jeho IP adres (a správné číslo portu).
Pomocí vlastnosti ServerIPAddr lze zadat, na které IP adrese bude server nabízet své služby. Je-li tato vlastnost zadána a obsahuje-li tečkový zápis IP adresy, pak server bude akceptovat připojení klientů pouze na této IP adrese. Klienti obracející se na jiné adresy nedosáhnou spojení.
Pokud do této vlastnosti zadáte IP adresu, která nepatří počítači serveru, server zaznamená chybu do logu a nebude nabízet služby v síti.
| Komunikace mezi klientem a serverem a síťové protokoly | Registrace vzdáleného serveru u klienta | |