Připojování klienta na server

Klient volí server, na který se připojí, pomocí jeho jména. Jméno serveru lze například:

vybrat z nabídky serverů na řídicím panelu vývojového prostředí;
uvést na příkazové řádce vývojového prostředí v parametru -n;
předat API funkci connect sloužící pro připojení klienta na server.

Připojování k lokálnímu serveru na Windows

Pokud klient běží pod operačním systémem Windows, pak zahájí hledání serveru prohledáním svého vlastního počítače.

Pokud na lokálním počítači běží server tohoto jména a má aktivované rozhraní pro přimou meziprocesovou komunikaci (ipc), klient se připojí na něj.
Pokud na lokálním počítači je registrován server tohoto jména, ale právě neběží, pak klient jej spustí a připojí se na něj.

Pokud na terminálovém serveru běží více virtuálních strojů, pak toto lokální spojení proběhne bez ohledu na to, zda klient a server jsou na stejném nebo na jiném virtuálním stroji.

Toto upřednostňování lokálních serverů lze vypnout uvedením záporného čísla jako posledního parametru API funkce connect pro připojení klienta na server.

Připojování k serveru po síti

Připojování po síti probíhá podle stejných pravidel pod Window i na Linuxu. Připojení po síti je možné (a je využíváno) i v rámci jednoho počítače.

Připojení na zaregistrovaný server

Je-li jméno serveru zaregistrováno na počítači klienta s uvedenou IP adresou (případě i s číslem portu), pak se klient spojí se serverem na této adrese. Prázdná IP adresa znamená spojení na stejný počítač, na němž běží klient.

Připojení na neregistrovaný server

Pokud jméno serveru není zaregistrováno na počítači klienta, pak klient může hledat server v lokálním segmentu sítě. Tato možnost závisí na nastavení lokálních parametrů klienta.

Je-li hledání povoleno, pak klient osloví běžící servery a odpoví-li mu server hledaného jména, spojí se s nim.

Registrace vzdáleného serveru u klienta

Komunikace mezi klientem a serverem a síťové protokoly

Filtrování IP adres